Koně

   Shagya arab

Shagya - arab

Shagya-arab je speciální čistokrevné arabské plemeno. Na mezinárodní úrovni čistokrevné plemenitby představuje další rozvoj chovu arabského plemene rakousko-uherských hřebčínů (Radovec, Bábolna, Mezöhegyes).

Přes vysoký genetický podíl arabského plnokrevníka se od běžného typu tohoto plemene musí výrazně lišit větší velikostí, rámcem a sílou kostí. Proto ve čtvrté generaci nesmí být z celkem šestnácti předků více nežli devět arabských plnokrevníků.

Kolébkou chovu těchto koní v dřívějším Československu byl hřebčín Topolčianky, kde od roku 1921 bylo chováno nejpočetnější stádo arabských koní..

Chov v ČR se rozvíjí na podkladě postupně získaných chovných koní z hřebčína v Topolčiankách (SK). Plemeno Shagya-arab je v ČR chováno na podkladě 13 rodin. Z toho je 12 rodin založeno kmenovými klisnami rakousko-uherských hřebčínů. Jedna rodina je původem z polských chovů, je však ISG (internationale Shagya-Araber Gesellschaft) akceptována. Organizace ISG byla založena v roce 1978 v Hamburgu. Byl zde stanoven cíl: Zachovat cenné dědictví chovu arabských koní bývalých rakousko-uherských hřebčínů. Stalo se tak pod záštitou světové organizace WAHO (World Arabian Horse Organization), během níž delegáti mohli prostudovat 200 rodokmenů koní Shagya-arab. Poté byl Shagya-arab vyhlášen za speciální čistokrevné arabské plemeno. Tímto rozhodnutím zaniklo dlouho používané označení o.r. 1 (orientální polokrevník). Po téměř dvousetletém chovatelském úsilí, umění a píli tak došlo k oprávněnému uznání jeho čistokrevnosti..

Svaz chovatelů Shagya-araba v České republice byl založen v roce 1993 a 14.května 1994 se stala Česká republika v rakouském Maria-Lankovitschi členskou zemí mezinárodního svazu ISG.

Chovatelský pokrok a jméno hřebčínů šířili hřebci arabského původu a jejich kmeny Siglavi, El bedavi, Gidran, Shagya, Dahoman, Abugress, Sheraky, Gazlan, O´Bajan, Siglavy Bagdady, Koheilan, Hadban, Mersuch a další.. Výběr probíhal tvrdě a celá řada kmenů po arabských hřebcích mu padla za oběť, neboť nesplňovala chovný cíl.

Velmi přísnou selekcí po mnoho generací a utvářením homogenního párového vyběru, začal jeden z kmenů nápadně vynikat. Byl to kmen  SHAGYA,  jehož zakladatelem byl šestiletý arabský hřebec Shagya (nar. 1830) dovezený do Bábolny ze Sýrie od beduínského kmene Bani Saher. Jeho kmen se rozšířil po celé Evropě a dosáhl tím největšího zastoupení v původech arabských koní v rakousko-uherských hřebčínech a později i u nás. Největší nároky byly kladeny na původ koně, kvalitu, rozvíjení žádoucích vlastností a podobnost rodičů s potomstvem. Cílem se stalo vytvoření koně evropského typu, kostnatějšího s korektním fundamentem, mimořádně tvrdého a odolného.

Shagya-arab patří typem a exterierem k evropské špičce. Chovným cílem je ušlechtilý arabský kůň, většího rámce, který pro svoji jezditelnost, temperament, charakterové vlastnosti a zdraví je vhodný pro všechny druhy jezdeckého sportu a je dobře využitelný i pro distanční jízdy a k zápřahovým účelům.

Toto plemeno si zaslouží obdiv a úctu nás všech.      

         Jussuf IV-(1918)             O´bajan VII-(1923)          Shagya XXV-(1916)           Gazal II-(1922)

Koheilan VIII ox-(1922)

Základní znaky plemene Shagya-arab

Hlava

Hlava odráží osobnost koně a výrazně připomíná znaky arabského koně. Nosní linie je rovná nebo lehce konkávní.

Krk

Krk je dlouhý, ušlechtilý a klenutý.

Typ rasy

Znaky arabského plemene se projevují velikostí hlavy, výrazem očí, tvarem nozder, uší, zádě a jemností srsti. Oproti arabskému plnokrevníkovy pouštního typu se Shagya-arab odlišuje zejména mohutnější stavbou těla, většími kopyty a méně "suchým" tvarem hlavy.

Stavba těla

Stavba těla se posuzuje podle hůlkové výšky koně v poměru k délce jeho těla. U Shagya-araba by měla délka těla mírně převažovat nad výškou, proto se hovoří o koni "většího rámce". Při hodnocení se dává přednost koním střední výšky s mohutnější postavou a delší zádí. Důležité je sebevědomé držení těla, ladný krok a vznešeně nesený ocas.

Končetiny

Síla kostí musí odpovídat velikosti koně. Postavení končetin musí být ze všech stran korektní a kopyta naprosto zdravá.

Krok

Krok musí být přirozený, jasný čtyřtakt. Zadní kopyto kopíruje nebo nebo mírně předstihuje stopu předního kopyta. Krok by měl být ladný až vznešený.

Klus

Klus má být prostorný a lelastický.